Název

Brána času - PT 2018

Popis

BRÁNA ČASU

Příměstský tábor pro Hanácké království pořádaný za podpory Evropského sociálního fondu – OP Zaměstnanost proběhl od 23. 7. do 27. 7. 2018 pod vedením zkušených vedoucích Rodinného centra Grygov a za podpory obce Grygov.

Příměstský tábor pro děti 1. až 5. tříd se odehrával v době středověku. Aby se všechny děti do středověku mohly přenést, musely projít bránou času, kde získaly svůj první symbol - bránu času. Děti se vylosovaly do dvou družin, zvolily si jména pro svoji družinu = Bojovníci a Přemyslovci. Přidaly ke svým jménům přídomky a tak se na táboře ozývalo, Vojto bojovný, Adriano praštěná, Štěpáne spavý, Martine velký, aj. Každý den děti zahajovaly a končily v kruhu „bubnováním“ a tam se i dozvěděly, že jejich panství (sokolovnu a sokolskou zahradu) získaly dekretem, ve kterém se píše, že jejich rod se jmenuje Vogryg a jejich nejdůležitějším posláním je střežit vzácnou truhlu, která ukrývá tajemství, které se odhalí jednou za 100 let. V pondělí si ještě děti stihly vytvořit část svého středověkého oděvu – malovaly svá trička podle vlastní představy o středověku, trénovaly rychlost, postřeh, orientaci v terénu, reakce na povely a v neposlední řadě stihly ještě vytvořit návrhy na erb své družiny a dohodnout se jaká bude nakonec podoba takového erbu.
V úterý se celý rod Vogrygů vypravil na dlouhou cestu k dalekému rodu Holasitů a navštívil jejich opevněné středověké hradisko – Archeopark Chotěbuz-Podobora. David – chotěbuzský obyvatel „vogrygské“ provedl středověkou vesnicí, vyzkoušeli si ubránit a dobýt středověkou osadu, také jaké to bylo bydlet v hliněných domcích, dostali se jim informace jak se vařilo, topilo, stavělo, seznámili se s žernovem – mlýnem na obilí, výrobou nádobí, skladováním potravin, ražbou mincí, písmem. Cesta byla sice náročná, ale všichni ji zvládli s úsměvem a vogrygskou písní na rtech.
Středa byla skoro celá v duchu středověkých her, získávání středověkých dovedností, jejich tréninkem a tvořením dalších důležitých součástí středověkého života. Střílelo se z kuše, luku, trénovala se rovnováha, paměť pomocí vlastních příběhů, vyráběly se štíty, prapory a zachraňovali se středověcí lidé, když vesnici zachvátila epidemie.
Čtvrtek byl zahájen výrobou další součásti středověkého oděvu a to „bosobot“. Nebylo to nic lehkého, ale všichni se s tím poprali a nakonec se mohli do svých nových bot všichni vogrygáci obout. Zahájila se i stavba vlastního hradu, ale tato činnost byla přerušena zprávou, že rodu Vogrygů byla „ukradena“ truhla a na jejím místě je jen jakási zpráva. Děti se hned pustily do jejího rozluštění a zjistily, že truhlu si odnesl pan Kuba Tomášek v Grygštějnu ze sousedního panství. Děti po prvotním rozčílení a chuti hned sousední panství napadnout si přečetly znovu celou zprávu a uznaly, že zhynout nechtějí, a tak raději vymyslí několik turnajových klání, ve kterých by mohly pana z Grygštějnu porazit a tím truhlu získat zase zpět. Zvolily si ze svých řad ty nejlepší pro lukostřelbu, samostříl, katapult, hru v karty a malbu/běh. Pán z Grygštějna i přes velkou snahu nedokázal turnaj vyhrát a musel truhlu vrátit. Oslavit své vítězství šla družina Přemyslovců a Bojovníků k sousednímu rodu Lisických na sladkou odměnu – zmrzlinu. Pak už nastal čas začít stavět svoji vesnici a zahájit přípravu večerního hodování. K večeři se podával středověký kotlíkový guláš z dobytých surovin v souboji o hrad. Západem slunce nastal ten správný čas otevřít truhlu s tajemstvím. V truhle byla nalezena mapa a dokument, který majitele mapy opravňoval k tomu, aby si nabral AQUA VITAE. Cesta byla nelehká, ale všichni se i po malých peripetiích vrátili zpět do osady s živou vodou. Půlnocí ztichla celá osada.
Pátek, den poslední a den oslavný. Dopoledne se družiny připravovaly na závěrečný turnaj ve všech středověkých dovednostech, které se za týden naučily a hlavně se družiny připravovaly na závěrečné divadelní představení, které si samy připravovaly jen podle zadané balady O skřípavém království a Balady o princezně a o hradu. Na divadelní představení byl pozván i pan Kuba Tomášek z Grygštejna a velmi se bavil. Na závěr byla truhla slavnostně předána do rukou pána z Grygštějnu, ale už s nepravou mapou. Ani v pátek se nekončilo jinak než v kruhu, kde se předal poslední symbol týdne – vlčí zub za soudržnost a týmovost. Předešlé symboly, které děti získaly vždy za daný den, byly slunce – za vytrvalost, samostříl – za středověké dovednosti, sova – za chytrost, drak – za odvahu. Byly rozdány i řády za jednotlivá vítězná klání v turnaji a jako posledním a veledůležitým zakončením celého týdne byl návrat do současnosti průchodem bránou času, kde na děti čekaly středověké medaile, a středověký týden skončil.

Nastavení