Název

Ať žijí duchové - PT 2019

Popis

AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ - příměstský tábor 19. 8. - 23. 8. 2019

V posledním turnusu letošních příměstských táborů byla Sokolovna alias zřícenina hradu Brtníku obsazena malými „duchy“, kteří byli natěšení, jestli je během týdne navštíví i rytíř Brtník s Leontýnkou.
Byly jsme rády, že se rodiče nebáli do té naší zříceniny své nejmenší poslat a snad jsme je každé odpoledne vracely spokojené a dostatečně unavené.
Pondělí: Během prvního dne bylo potřeba seznámit se se všemi zákoutími naší ruiny, zjistit, jestli v ní opravdu straší… A aby to bylo pro nás i děti pokaždé dostatečně jasné, že něco začíná, tak jsme nemohli zvolit jinou písničku než „V naší ruině straší“ jako naši svolávací. Jakmile zazněly první tóny, tak jsme se všichni scházeli na „nádvoří“ hradu. Společně jsme se naučili jednoduché pohyby na písničku „Zavolejte stráže“. První těžká zkouška čekala na děti hned během dopoledne – naši hradní bránu obsadil pavouk a nechtěl nás pustit do hradu. Nezbylo nám nic jiného než společnými silami „uplést“ novou pavučinu a pavouka na ni přestěhovat. Tím se nám brána do hradu otevřela a před dětmi se otevřela tajná tmavá místnost, ze které měly za úkol si přinést každý jednoho ducha. Všechny děti prokázaly statečnost a směle se do tmavé místnosti pustily. Během odpoledne hledaly k obrázkům jejich stíny (nebo duchy) a snažily se posbírat a navléknout korálky, které na hradbách poztrácela Leontýnka.
Úterý: V úterý se našim malým obyvatelům hradu přišli představit rytíř Brtník s Leontýnkou. Dostali jsme dodatečné povolení využívat jejich hrad a slíbili jsme, že se pokusíme pomoci jim ho opravit – chyběla mu střecha. Proto na děti čekal první úkol dne a to zkusit přestěhovat „stlomy a tlámy“ a vyzkoušet z nich postavit co nejvyšší hradní věž. Během dopoledne si ještě stihly vyzdobit rytířské štíty nebo ozdoby hradních místností. Odpoledne na děti čekala překážková dráha, přes kterou měly za úkol přemístit „kouli velké ráže“.
Středa: Výlet na opravdový zámek v Náměšti na Hané. Cestou tam jsme vystřídali 3 různé vláčky. Po příjezdu do Náměště jsme se nejdřív vydali na průzkum zříceniny bývalého hradu Náměšť a potom jsme si užili prohlídku v nedalekém zámku, která byla zakončena v expozici starých kočárků – ani jsme nevěřili, že se v takových někdy vozila miminka.? Nezapomněli jsme si pořádně prohlédnout střechu zámku, abychom věděli, jak na to, až se vrátíme do té naší zříceniny. Na oběd jsme se přesunuli do amfiteátru, kde si některé děti vzpomněly, že tam byly na Kryštofech, na Voxelovi či na Pohádkolandu… My tady zbaštili řízky s chlebem a potom děti obsadily pódium a náležitě si to užily – zpívaly, tančily a jinak „řádily“.? Cestou zpět jsme se ještě zdrželi na hřišti u nádraží, kde mohly děti pozorovat i hospodářská zvířata (kozy, ovce, prasata, slepice…) v nedalekém výběhu. Cestou zpátky jsme jedno přestupování ušetřili, ale zase jsme si užili „zrychlený přesun“ na nádraží v Olomouci, kdy bylo nutné se rychle dostat na to správné nástupiště a do toho správného vlaku, který nás dovezl zpět k hradu Brtníku (tedy skoro k hradu).
Čtvrtek: Dnes nás čekal nejnáročnější úkol z celého týdne – bylo potřeba postavit střechu. Nejdříve to děti natrénovaly při výrobě hradních věží a vystřihování střechy. To se jim velmi povedlo a tak jsme ještě před obědem mohli opravit i střechu na našem hradu. Za odměnu měly děti slíbenou zmrzlinu, tak nic nebránilo tomu vyrazit po odpočinku na výpravu do Podlesí na zmrzku, která tentokrát byla jogurtová a kiwi. Byla to ta nejlepší odměna za odvedenou „práci“.
Pátek: Poslední den byl ve znamení hledání pokladu. Během týdne nám Brtník s Leontýnkou prozradili, že je někde na jejich hradě ukrytý poklad. Ale protože oni tu straší už tolik let, tak si sami nepamatují, kde je vlastně schovaný. Slíbili jsme, že se pokusíme poklad najít a tak jsme vyrazili na cestu označenou šipkami, během které jsme plnili různé úkoly a v závěru také našli poklad. I když s tím hledáním to až tak jednoduché nebylo. První polovinu pokladu děti objevily velmi brzy, ale najít druhou polovinu bylo velmi náročné a bylo potřeba jim to trochu usnadnit a vymezovat stále menší a menší prostor na hledání, jinak by hledaly ještě teď. ??? Nakonec se vše podařilo a my mohli poklad rozdělit, předat diplomy a ukončit tak náš pobyt na hradě Brtníku.
Doufáme, že se s námi děti moc nenudily, že jsme jim ty prázdninové dny trochu zpříjemnily a těšíme se zase na příští rok.

Kategorie a štítky

Nastavení